Západní Evropa se v letošním červnu potýkala s nejvyššími teplotami, jaké byly kdy naměřeny v historii sledování počasí. Podle zprávy meteorologické služby Evropské unie, známé jako Copernicus, činila průměrná teplota nad evropským kontinentem v červnu 19,14 stupně Celsia. To představuje nárůst o 1,78 stupně Celsia oproti průměru za stejné období mezi lety 1991 a 2020. Meteorologové také zdůraznili, že teplejší červen byl zaznamenán pouze v roce 2019. Tento rekordní měsíc byl charakterizován vlnou veder, která zasáhla velké části západní a střední Evropy a způsobila, že na mnoha místech padly historické teplotní rekordy.
Ve druhé polovině června se teploty v západní Evropě vyšplhaly na průměrných 20,74 stupně Celsia, což je o 3,05 stupně Celsia více než průměr za červen v letech 1991 až 2020. Tím byl překonán předchozí rekord, který byl stanoven v červnu 2025. Mnoho zemí v regionu zažilo absolutní maxima, a to jak v denních, tak týdenních průměrech. Tento extrémní teplotní režim měl za následek nejen nepohodlí pro obyvatele, ale také vážné ekologické dopady, včetně sucha, které přispělo k lesním požárům na Pyrenejském poloostrově a v jižní Francii.
Klimatické změny a jejich dopady
Podle odborníků z Copernicus se letošní červen stal globálně druhým nejteplejším, s průměrnou teplotou vzduchu 16,54 stupně Celsia, což je o 0,56 stupně Celsia více než průměr z let 1991 až 2020. Mnoho odborníků varuje, že tyto extrémní teploty jsou jasným signálem, jakým způsobem se klima mění a jaké důsledky to může mít pro lidi, ekosystémy a infrastrukturu. Samantha Burgessová z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) uvedla, že klimatický systém nadále akumuluje teplo, což vede k intenzivnějším vlnám veder a trvale teplému oceánu. Tyto změny mají za následek rostoucí rizika pro různé oblasti života v Evropě i mimo ni, což vyžaduje okamžitou pozornost a akci ze strany vlád a společností.
Vlny veder, které zasáhly Evropu v druhé polovině června, byly předchůdcem dalších vysokých teplot, které se objevily již na začátku července. To potvrzuje, že klimatická krize může mít dlouhodobé a kumulativní účinky na počasí v Evropě. Dlouhé období extrémního horka může mít vážné důsledky pro zemědělství, vodní zdroje i veřejné zdraví. Například zemědělci mohou čelit nižším výnosům plodin, zatímco obyvatelé měst se musí vyrovnávat s horkem, které zvyšuje riziko zdravotních problémů, jako jsou úpaly nebo dehydratace.
Mořské teploty a ekologické následky
Další znepokojivou skutečností je, že průměrná teplota mořské hladiny v oceánech, s výjimkou vod v Arktidě a Antarktidě, dosáhla v červnu 20,86 stupně Celsia, což je rekordní hodnota pro tento měsíc. Tyto zvýšené teploty mohou mít zásadní vliv na mořské ekosystémy, včetně korálových útesů a rybích populací, které jsou citlivé na teplotní změny. Odborníci varují, že dlouhodobé oteplování oceánů může vést k narušení potravinových řetězců a ztrátě biodiverzity, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro globální ekosystémy a ekonomiku. Vzhledem k těmto faktům je zásadní, aby se mezinárodní společenství sjednotilo v boji proti klimatickým změnám a přijalo opatření na ochranu životního prostředí pro budoucí generace.