Znázornění vzorců v příjmu kalorií
V poslední době se stále více ukazuje, že nejen to, co jíme, má dopad na naše zdraví, ale také to, kdy jíme. Vědci z Huazhong University of Science and Technology sledovali stravovací návyky více než 31 tisíc dospělých Američanů a výsledky jejich studií naznačují, že čas prvního jídla může být významným faktorem ovlivňujícím délku našich životů. V rámci této studie se zaměřili především na to, jak závisí úmrtnost na čase, kdy lidé konzumují svoje první jídlo během dne.
Jedním ze zajímavých zjištění bylo, že čím později lidé začali s příjmem kalorií, tím vyšší úmrtnost byla zaznamenána ve sledovaných údajích. Nejmarkantnější rozdíl byl zjištěn u těch, kteří začínali svůj den jídlem až po poledni. Tato data vyvolala otázku, zda čas, kdy se rozhodneme snídat, může mít vážné důsledky pro naše zdraví a dlouhověkost.
Odhady a varování vědců
Zhilei Shan, hlavní autor studie, upozornil, že i když byly zjištěny souvislosti o časování stravy a mortalitě, neměli bychom interpretu výsledek jako přímou příčinu a následek. „Pozdější stravování bychom měli interpretovat jako potenciální ukazatel rizika a možná i ovlivnitelné chování, nikoli jako definitivní důkaz přímého kauzálního účinku,“ dodal. Tento výrok je důležitý, jelikož naznačuje, že nejen samotný čas jídla, ale i další faktory mohou hrát roli v našich zdravotních výsledcích.
Podle výzkumu, když lidé jedli mezi osmidesátou a desátou hodinou ráno, jejich úmrtnost vzrostla o 10 % v porovnání se skupinou, která jedla mezi sedmou a osmou. Při prvním jídle mezi desátou a dvanáctou hodinou byla úmrtnost o 19 % vyšší. Nakonec ti, kteří jedli po poledni, měli dokonce o 29 % větší šanci na úmrtí než jejich protějšky, kteří měli první jídlo v přijatelném časovém intervalu.
Související zdravotní rizika
Studie rovněž ukázala na souvislost mezi časem snídaně a kardiovaskulárními onemocněními. Ti, kdo měli první jídlo po poledni, měli o 46 % vyšší riziko kardiovaskulárního úmrtí v porovnání s osobami, které jedly mezi sedmou a osmou hodinou ráno. Navíc pro padesátileté účastníky výzkumu vycházela odhadovaná průměrná délka života o 2,46 roku kratší pro ty, kteří jedli v pozdějším časovém intervalu. To poukazuje na potenciální zdravotní důsledky, které mohou návazně vést ke vzniku chronických onemocnění a rychlým zhoršením celkového zdravotního stavu jednotlivce.
Výsledky studie tedy naznačují, že na to, kdy jíme, bychom měli brát zřetel v souvislosti s našim celkovým životním stylem a stravovacími návyky. Načasování stravy může být důležitým signálem pro periferní cirkadiánní rytmy, které regulují mnohé biologické procesy v těle. Tento výzkum míchá s kartami v tradičním pohledu na výživu, kde se vždy zdůrazňoval obsah jídla spíše než časová stránka stravování.