V Hongkongu se situace v oblasti svobody slova a literatury stále zhoršuje. Úřady se zaměřily na nezávislá knihkupectví a vydavatele, což vedlo k sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Tato opatření jsou součástí širšího trendu, který je výsledkem zákonů o státní bezpečnosti, které měly přinést stabilitu, ale naopak vedou k potlačení svobody projevu. Policie v posledních měsících provedla razie ve čtyřech knihkupectvích a zatkla celkem jedenáct zaměstnanců, což vyvolává obavy o budoucnost literární scény v Hongkongu.
Jedním z postižených je nezávislé knihkupectví Hunter Bookstore, jehož majitelka Leticia Wong byla vyšetřována kvůli prodeji knih, které úřady považují za pobuřující. Mezi prodávanými tituly jsou například biografie vězněného aktivisty Jimmyho Laie, díla karikaturisty Zunziho a román George Orwella 1984. Wong zdůrazňuje, že pojem „měkký odpor“, který používá vláda k označení jejich činnosti, je pro ni bezvýznamný a slouží pouze k označení lidí, kteří mají svůj názor. Její knihkupectví se snaží udržet otevřené i přes tlak ze strany úřadů.
Historie cenzury a represí v Hongkongu
Historie cenzury v Hongkongu se datuje až do roku 2015, kdy došlo k zmizení pěti zaměstnanců knihkupectví Causeway Bay Books. Tito lidé se specializovali na prodej knih, které kritizovaly čínské vedení a jeho politiku. Švédský občan Kuej Min-chaj, zakladatel tohoto knihkupectví, byl dokonce unesen z Thajska a přinucen k doznání na státní televizi. Jeho případ ukazuje, jak daleko vláda ochotna zajít, aby potlačila jakoukoliv formu kritiky. V současnosti si Kuej Min-chaj odpykává desetiletý trest v čínském vězení, zatímco jeho kolega, který uprchl na Tchaj-wan, pokračuje v práci na zachování odkazu v exilu.
Hongkong měl dlouhou tradici jako místo pro svobodné myšlení a nezávislou literaturu, kde lidé mohli získávat informace, které by na pevninské Číně byly nepřístupné. Tento prostor se však dramaticky zúžil po zavedení zákonů o státní bezpečnosti, které byly vynuceny po prodemokratických protestech v roce 2019. Od té doby úřady aktivně cenzurují knihy, které považují za nebezpečné, a snaží se ovlivnit veřejné mínění prostřednictvím represivních opatření a zastrašování.
Budoucnost nezávislých knihkupectví
Budoucnost nezávislých knihkupectví v Hongkongu je nyní nejistá. Mnohá z nich se potýkají s obavami o svou existenci a s rostoucím tlakem ze strany vládních úřadů. Přestože některé obchody, jako například Hunter Bookstore, se snaží odolávat tlaku a nabízet literaturu, která je v rozporu s oficiálními narativy, jejich činnost je stále více ohrožována. Úřady tvrdí, že knihy prodávané v těchto obchodech podněcují nenávist vůči vládě a jejím institucím, což je důvodem pro jejich uzavření a zatýkání zaměstnanců.
Na pozadí tohoto vývoje se objevují i příběhy jednotlivců, kteří se snaží najít alternativní cesty, jak šířit myšlenky a literaturu. Někteří se uchylují do exilu, například na Tchaj-wan, kde se snaží pokračovat v práci a zachovat kulturu svobodného myšlení. Jiní se snaží nalézt způsoby, jak přizpůsobit svou činnost tak, aby vyhovovala novým pravidlům, i když to znamená omezit svobodu slova. Tato situace vyvolává otázky o tom, jak dlouho ještě mohou nezávislá knihkupectví v Hongkongu přežít a jaký bude jejich vliv na budoucnost literatury v regionu.